V létě nám zateplili panelák, vyměnili okna, zateplili stěny. Ve spodních bytech (jsou cca 1,5m nad úrovní okolního terénu) však máme stále studené stěny. Tušíte, jak je to možné?

Tento úkaz je poměrně častý a může být způsoben nedostatečnou izolací vnějších stěn. Pozor, netvrdím, že je to nedostatečnou tloušťkou izolace (to by se projevilo i pater nad Vámi), ale spíše nebyla izolace ve spodní části zakončena až tam, kde by měla být. Je důležité, aby byla izolace přetažena až pod úroveň podlah nejspodnějšího bytu. Jinak zima prostupuje stěnou, a chlad se šíří ze stěny do podlahy a nějaká izolace (pod kterou se již dostal) ho v tomto místě "vůbec nezajímá". Naopak Vám tam může vzlínat i vlhkost a pak se tam začnou tvořit i plísně.

Tip pro řemeslníky: Při izolaci vnějších stěn domu by měla izolace být až pod úroveň podlah nejspodnějšího patra. Vždy však dbejte na instrukce od projektanta a technologický postup při aplikaci.

Provádíme zateplení zavěšeného sádrokartonového stropu. Mezi nosníky klademe bloky izolační vaty. Dají se zjistit tepelné mosty a nedostatky mezi spoji zjistit ještě před tím, než stropy nadobro zaklopíme sádrokartonem?

Ano. Termokamerou lze určit místa s poškozenou, nedoléhající nebo jinak nedostatečnou izolací. Ovšem za předpokladu, že venkovní teplota je méně než 5°C a uvnitř je běžná pokojová teplota, aby byl patrný teplotní rozdíl a v problémových místech aby docházelo k ochlazování . Termokamerou lze vyhodnocovat teplotní rozdíly. V létě to bohužel jde pouze v opačném případě, kdy venku je horko a uvnitř je "jako v mrazáku".

Tip pro řemeslníky: Při pokládce izolace si dejte záležet, aby jednotlivé pásy či bloky izolace přesně doléhaly k sobě. Jakákoliv nepřesnost, tenčí vrstva, udloubnutý roh izolace nebo "vykousnutá" strana se projeví ochlazováním daného místa a při vyšší koncentraci vlhkosti se v tomto místě mohou tvořit i plísně. Měření termokamerou může být pro vaši práci pomocníkem, ale ze strany stavebníka či majitele také bičem a důvodem pro reklamaci nedbale provedené práce.